Autor Tema: Obiležâvajně Dânov europskě bâščině leta 2009.  (Posjeta: 2193 )

0 Članova i 1 Gost pregledava ovu temu.

Offline Ljudevit Kaj

  • Jezerača
  • ******
  • Postova: 4057
  • Karma: +0/-0
Obiležâvajně Dânov europskě bâščině leta 2009.
« : Rujan 21, 2009, 10:38:33 prijepodne »


Obiležâvajně Dânov europskě bâščině leta 2009.
 
Ovo leto (2009.) v Hrvacke obiležâvajně Dâna europskě bâščině počmě z mednârodnem zestankom mlâde v Dubrovniku od 11. do 18. rujna (mâlomešnaka, jesenščâka) na temu zajedničkě kulturně bâščině štuvajna viteza Orlanda, dok bûju središni dogotki od 25. rujna do 2. listopada (miholščâka, kozaprsta, desetnika) v Zâgrebu i Krapju, na zanimlivu temu zvonikov i zvon pod nâslovom „Zvoniki – glâsniki bâščine“. *

Pitajně POTgoričkem orgânizatorem Dânov europskě bâščině 2009. (ak je ima):
„Da bû turopôlska, hrvacka i europska bâščina skuplana (ně samo) zâjně tri letě na stranicam POTgoričkoga foruma dostupna javnosti?“
Hic Rhodus, hic salta! (Tu, rodě, tu skoči!)

Zameně néma tjědna europskě bâščině. Zameně jě sakoga leta 365 dânov europskě bâščině, a sakoga četrtoga i 366 (parafrazérani Krešimir Končevski).


* Obiležâvajně Dânov europskě bâščině 2009. leta
http://www.min-kulture.hr/default.aspx?id=5148

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Ovak jě bilo lâni (leta 2008.):
(odg. 3 na sledeče privremene stranice):
http://209.85.129.132/search?q=cache:cpobYgDiwkUJ:www.forum.gorica.hr/index.php%3Ftopic%3D4594.0+europsk%C4%9B+b%C3%A2%C5%A1%C4%8Din%C4%9B+gorica&cd=2&hl=hr&ct=clnk&gl=hr&lr=lang_hr&client=firefox-a

iliVi:

Dâni europskě bâščině v Muzeju Turopola (leta 2008.)

Muzej Turopola i Zajednica kulturno umetničke vudrugi Grâda Velikě Goricě pozivleju Vas na proslavu dâna europskě bâščině 18. rujna 2008. leta v 6 vur navěčer (18:00) ispred Muzeja Turopola. Dâni europskě bâščině spâdaju v važneša dogâđajna z medvlâdinoga delovnoga programa teroga jě priredil Komitét za kulturnu bâščinu Véča Europe. Počevši od 1991. leta té dâni sě v europske zemla održâvaju sako leto v mesecu rujnu.
 
Republika Hrvacka pridružila sě obiležâvajnu manifestâcijě Dâna europskě bâščině leta 1995., proglašejnem posavskoga sěla Krapje sělom graditelskě bâščině. Z ovum manifestâcijum promovéra sě prirodno i kulturno nâsleđe kak dél zajedničkě bâščině nârodov Europě. Bâščina jě bitna poveznica teru délamo na tlu zajedničkě ujedijneně Europě, kak čvrsti most povezivajna i razumévajna, ali i kak potvrda zajedničkoga kulturno-povesnoga ishodišča.

Republika Hrvacka obavezala sě na poštivajně Okvirně konvencijě Véča Europě o vrědnostima kulturnoga nâsleđa za društvo, kě sě i z ovum manifestâcijum dokazivlě.

Sakoga rujna, v zěmla članica, održâva sě manifestâcija pod nâzivom “Dâni europskě bâščině“, teru jě vutemelilo Véče Europe vuz podršku Europskě zajednicě. Povod za osnivajně ovakvě manifestâcijě bil jě projekt pod nâzivom „Oprti dâni kulturne spomenikov“ teri jě prvi put održan v Francuske 1984. leta z cilom da sě široke publike prikâžu spomeniki teri im nésu dostupni tékom leta.

Zěmlě članicě Europskě unijě i zěmlě vu statusu pristupajna, kak jě Republika Hrvacka, z vuklučivajnem vu Dâně europskě bâščině potvrđuju svû pripâdnost zajedničkomu europskomu kulturnomu, socijalnomu, političkomu i ekonomskomu identitétu ne potirujuči pri tomu osobitost sakě pojedinačně nacionalně bâščině.   

Vu organizâcije Ministârstva kulturě, Dâni europskě bâščině v Hrvacke ovo bûju sě leto održali od 15.-30. rujna, na temu němaterijâlně kulturně bâščině, pod nâzivom „Riznica znâjna i umeča“. Manifestâcija jě poprâčena z temackemi programi, radiônicam i prezentâcijam tradiciske obrtov i umeč.

Centralno obiležâvajně manifestâcijě započelo bû z opirajnem izložbě o němaterijâlnem kulturnem dobrem vupisanem v Register kulturne dober Republikě Hrvackě, vu Etnografskomu muzeju v Zâgrebû, vuz nâstup Ansambla nârodne plesov i pesem Lado. Takaj, na otvorejnu izložbě bûju prezentérana i neka od jel tera su zbog očuvâjna tradiciskoga nâčina pripremě zaštičena kak němaterijâlna kulturna dobra (domâči štrukli z kujně hotela The Regent Esplanade Zagreb, slavônski domâči kulen tvrtke Kulin d.o.o. te soparnik Društva Poljičana sv. Jure).

Vuz Grâd Zâgreb, ovoga bûju leto Dâně europskě bâščině obiležili i Đakovo, Gôrna Stubica, Velika Gorica, Pazin, Dôlna Kupčina i Krapje, v terem bû sě manifestâcija obiležila z bogâtemi programi, z prezentâcijum tradiciske jel i pijač, z demonstrâcijum i prezentâcijum tradicijske obrtov i uméč, likovnem radiônicam na temu němaterijâlně bâščině, prikazom celoletne običajov te z bogâtem kulturno-umetničkem programom.

Poticaj za prezentâciju němaterijâlně kulturně bâščině bila jě činenica da jě, ně tak dâvno, němaterijalna bâščina, vu usporedbe z onum materijalnum, bila nedovolno prepoznata, valorizérana i štičena. Vusred brojne pretni němaterijalně kulturně bâščině, kak su negativni aspekti globalizâcijě, migrâcijě stanovništva, industrijalizâcija, zagađivajně okoliša, ekspanzija turizma itd., javila sě, višě nek ikada, potreba za izoštrâvajnem svésti o tém prétnjam, kak i razvijajnem svésti da ona predstâvla vitalni faktor očuvâjna nacionalnoga i kulturnoga identitéta.

O tomu svedoči i činenica da jě v zâjne nekoliko lét UNESCO tu temu vuvrstil med sve prioritéte.

Z vupisom fenomenov němaterijalne kulturně bâščině v Register kulturne dober RH, prepoznala sě nijova izuzetna vrédnost. To jě vujedno poticaj i obaveza Ministârstva kulturě, a posebno lokalně zajednicě i nositelima bâščině, da je očuvaju, prenâšaju novem generâcijam kak vrédnu hrvacku kulturnu bâščinu, tradiciju i svedočânstvo identitéta na ovem područjam.


Zvir:
(vu medvremenu nedostupen)
http://www.gorica.hr/Article.aspx?id=2383
« Zadnja izmjena: Rujan 21, 2009, 10:46:43 prijepodne Ljudevit Kaj »
Švicarsko-nemački TV i radijski modél za spâs nestandardizéranoga kajkavskoga (čakavskoga)
(kajkavska, čakavska i štokavska inačica članka):
http://www.forumgorica.com/kajkavski/hrvacki-trojezicni-pluralizem-ili-sto-jenoumle/msg23549/#msg23549